,,Nejlepší čas k relaxaci je právě v okamžiku, kdy na to nemáme čas.´´
(Sydney Harris)
Stres je dobře známý každému z nás a všichni se s ním v menší či větší míře během života potýkáme.
Než se pustíte do čtení článku můžete si udělat test, jak moc je stres přítomný právě ve Vašem životě:
Zadání:
Na každou otázku si napište bodové ohodnocení podle toho, jak moc je pravdivá právě pro Vás.
nikdy 0 -- téměř nikdy 1 -- občas 2 -- často 3 -- velmi často 4
Otázky:
Jak často se přistihnete, že jste podráždění vůči přátelům a rodině?
Máte někdy problémy se spánkem?
Máte někdy pocit, že nejste schopni ovládat důležité události ve svém životě?
Cítíte někdy nevolnost, aniž byste se cítili špatně ze zjevného důvodu?
Jak často máte pocit, že vás nezajímají věci a situace, které se dějí kolem vás?
Máte někdy sníženou chuť k jídlu?
Jak často cítíte neschopnost rozhodnout se?
Jak často jste vyrušeni při plnění úkolů?
Vyhodnocení:
0-16 bodů (nízká míra stresu)
17-24 bodů (střední míra stresu)
25-32 bodů (vysoká míra stresu)
Stres je druhem psychofyzické reakce na vnější a vnitřní zátěž, tzv. stresory. V obecném slova smyslu je zátěžová situace taková, která je pro nás neobvyklá a v níž neznáme vhodné způsoby řešení. Je to také stav, kdy podléháme buď dlouhodobému působení negativních faktorů; nebo působí stresory krátce, zato však s velkou naléhavostí a omezují nás. (Bedrnová, 2009)
Stres dělíme na:
Eustres je „pozitivně působící (motivující, stimulující) stres. Umožňuje zvýšit výkonnost, soustředění, apod.“
Distres je způsobený nadměrnou zátěží, která může svým vlivem jedince poškodit.
Hyperstres je stresová reakce, která překračuje hranici adaptability, tj. schopnosti organismu vyrovnat se se stresovou situací.
Hypostres je plíživý stres přicházející formou ministresorů, ke kterým dochází při frustraci, nudě, senzorické deprivaci. Takto působící stres se kumuluje, až dosáhne hranice stresu.
Jaké podněty u konkrétního člověka způsobí určitý druh stresu je individuální proces na který neexistují tabulky - proto se při koučinku řídíme pocity a prožíváním daného člověka.
Předpokladem úspěšné prevence stresu je rozpoznání zvýšené zátěže a orientace ve vlastních stresorech.
Stresory dělíme na:
Fyzikální faktory: prudké světlo, nadměrný hluk, nízká nebo vysoká teplota, zápach, záření, aj.
Fyzické faktory: tělesná námaha až vyčerpání, vnucené tempo, neočekávané změny, monotónní práce, aj.
Psychické faktory: zodpovědnost (nezaplacené účty, nedostatek peněz, dlouhodobé dluhy), práce nebo škola (zkoušky, termíny úkolů, pracovní nároky a vysoká míra kontroly nadřízenými, očekávání, nespravedlivé hodnocení výsledků a omezené možnosti kariérního růstu), frustrace, nesplněná očekávání, věk, uspěchanost, nedostatek uznání, aj.
Sociální faktory: osobní vztahy (chybná komunikace, konflikty, nevěra), životní styl (přejídání, nezdravé složení stravy, kouření, nadměrné pití alkoholu, nedostatek spánku), osamocenost, specifické situace (čekání ve frontě, dopravní zácpa, dopravní špička, masové akce, předvánoční nákupy), špatný pracovní kolektiv, aj.
Traumatické faktory: zatěžující události (narození dítěte, úmrtí, sňatek, rozvod, stěhování, ztráta zaměstnání, ztráta životní role), aj.
Stres se může projevovat na několika úrovních, zejména fyzicky, kognitivně, emocionálně a také změnou chování.
Fyzické příznaky stresu:
Bolesti
Zácpa nebo průjem
Nevolnost, závratě
Bolest na hrudi, zrychlený srdeční tep
Ztráta sexuální touhy
Časté nachlazení
Kognitivní příznaky stresu:
Problémy s pamětí
Neschopnost se soustředit
Špatný úsudek
Pesimistický přístup nebo myšlenky
Úzkostné myšlenky
Neustálé starosti
Emocionální příznaky stresu:
Náladovost
Podrážděnost nebo vznětlivost
Neklid, neschopnost se uvolnit
Pocit přetížení
Pocit osamělosti a izolace
Deprese nebo pocit celkového neštěstí
Příznaky stresu ve změně chování:
Přejídání se nebo ztráta chuti k jídlu
Příliš mnoho nebo příliš málo spánku
Izolování se od ostatních
Odkládání nebo zanedbávání povinností
Užívání alkoholu, cigaret nebo drog k relaxaci
Zlozvyky (např. kousání nehtů)
Stres, ačkoliv se to nemusí zdát je z určitého úhlu prospěšný, protože díky stresové reakci našeho těla jsme upozorňováni na potencionální nebezpečí, překročení limitů a hranic, které pro nás považujeme za přijatelné. V okamžiku jejich překročení vnitřně cítíme, že se děje něco, co právem zasluhuje naši plnou pozornost a řešení.
Stresu se lze vyhnout nebo jej zmírnit eliminací stresorů (toto však u určitých druhů stresorů není plně možné). Pokud nejdou stresory redukovat, máme možnost nalezení jiných efektivních strategií. V situacích, kdy stres aktuálně prožíváme, můžeme změnit své chování, stanovit hranice pro užší i širší okolí, delegovat, najít oporu v okolí nebo například spolu s koučem vymyslet další řešení, které by bylo vhodné právě pro nás.
Žádná situace, která stresové reakce spouští není příliš malá a všechny situace i příčiny si zaslouží stejnou pozornost – nezáleží totiž na povaze spouštěče podnětu, ale na reakci na něj a na našem prožívání situace.
Obecné metody vhodné ke zvládání stresu:
Péče o vztahy s přáteli a blízkými
Plánování času
Aktivní odpočinek a studium
Naučit se říkat „ne“ na všechny nedůležité činnosti
Zachování přirozených biorytmů
Racionální strava
Spánek
Návrat k příjemným aktivitám
Odpočinkové aktivity
Sport – péče o tělo
Relaxační metody
Užívejte si často přírodu
Poznej sám sebe (své limity, spouštěče stresu „tlačítka“, své silné stránky)
Za zvláštní zmínku stojí přínosy sportu, který zajišťuje:
Lepší spánek
Nižší úzkostnost
Lepší paměť
Lepší poznávání funkce
Vyšší sebevědomí a chuť na sex
Rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem
Metod, jak zvládnout stres je mnoho. Nicméně ne každá může být účinná právě pro nás. Není ani pravdou, že pokud bychom do života aplikovali všechny metody a doporučení, tak bychom se se stresem definitivně vypořádali.
V koučinku se zaměřujeme na prozkoumání situace a podnětů, které stres způsobují a také na strategie a možnosti, jak se se stresem vypořádat dle jedinečné situace, možností a hlavně potřeb, které člověk ve svém životě aktuálně má.
Možné z koučinkových otázek:
“Co ve Vašem životě Vás konkrétně stresuje?”
“Jak stres fyzicky prožíváte a na co během stresu myslíte?”
“Jak byste seřadil/a stresové podněty od největšího stresoru po nejmenší?”
“Eliminace kterého stresoru by Vám aktuálně nejvíce pomohl/a cítit se lépe?”
“Co byste v situaci, která Vás stresuje potřeboval/a jinak, abyste se cítil/a lépe?”
“Jaká podpora a zdroje by Vám mohli pomoct?”
“Jak byste si mohl/a tyto zdroje a podporu zajistit?”
“Jaké další možnosti vidíte, abyste se cítil/a lépe?”
Pokud Vám článek o stresu pomohl a nasměroval Vás jsem ráda. Jestliže byste hledali dál a cítili se ve stresu, můžeme se podívat na Vaši situaci společně v rámci osobního koučinku.
Pracovat se stresem se dá i pomocí aplikace Nepanikař, která je ke stažení na mobilních zařízeních, a to zcela zdarma.
Váš kouč
Mgr. Aneta Hanáková
Comentarios