Protože se téma štěstí týká života každého z nás a všichni si přejeme být šťastní, zde uvádím několik závěrů o štěstí, které jsou výsledkem odborných studií:
· Lze dosáhnout štěstí skrze plnou peněženku?
Studie provedená na Harvardově univerzitě v roce 2009 odhalila, že lidé často nadhodnocují vliv peněz na lidské štěstí. Přestože existuje určitá korelace mezi výší příjmu a úrovní prožívaného štěstí, není tak silná, jak si lidé představují. Ve studii byli dotazováni lidé s různými příjmy a zkoumal se vliv na míru jejich štěstí. Respondenti také odhadovali, jak by se jejich štěstí změnilo při vyšším nebo nižším příjmu. Stejnou otázku pak zodpovídali i za ostatní lidi. Výsledky ukázaly, že účastníci výrazně podceňovali, jak šťastní mohou být lidé s nižším příjmem.
· Investujte do zážitků, ne do věcí
Vědci z San Francisco State University zjistili, že investování do zážitků, jako jsou večeře v restauracích nebo divadelní představení přispívá k vyššímu pocitu životní spokojenosti. Tyto zážitky naplňují naše komplexnější potřeby, zejména potřebu společenského kontaktu a vitality. Dlouhodobou spokojenost podporují tím, že vytvářejí příjemné vzpomínky, které neztrácí svou hodnotu tak rychle jako materiální věci.
· Utrácení za druhé
Výdaje za druhé jsou stejně důležité pro naše štěstí jako samotná výše našeho příjmu, jak ukázala studie z University of California Berkeley v roce 2008. Utrácení větší části našich příjmů za druhé lidi předpovídá vyšší úroveň prožívaného životního štěstí, jak v krátkodobém, tak dlouhodobém měřítku.
· Štěstí a imunita
Štěstí nejenom ovlivňuje naši duši, ale také naše tělo. Konkrétně podporuje funkci imunitního systému. Studie z University of Pittsburgh z roku 2003 zjistila, že lidé, kteří prožívají více pozitivních emocí, jsou méně často náchylní k chřipce.
· Vděčnost
Projevování vděčnosti je jedním z klíčových faktorů pro spokojený život, jak ukázala studie z Pensylvánské univerzity v roce 2005. Vědci vnímají vděčnost nejen jako lidský konstrukt, ale také jako možnou evoluční sílu altruismu. V přírodě existuje mnoho živočišných druhů, které si navzájem pomáhají, protože instinktivně vědí, že jim může být později jejich laskavost oplacena. Materiálnost, závist, narcismus a cynismus jsou údajně překážkami pro prožívání vděčnosti. Existuje několik způsobů, jak posílit prožívání vděčnosti, například psaní dopisů vděčnosti lidem, kterým jsme nikdy pořádně nepoděkovali, nebo zapisování do deníku vděčnosti, kde si každý den zaznamenáváme, co nás udělalo šťastnějšími a za co jsme vděční.
· Úsměv: význam upřímného a neupřímného úsměvu na naše prožívání
Vědci z Michigan State University provedli studii zaměřenou na vliv úsměvu na naše prožívání. Sledovali řidiče a řidičky autobusů, kteří se v práci často setkávají s veřejností. Zjistili, že řidiči, kteří se smáli mechanicky a neupřímně jen proto, aby vyvolali lepší dojem na zákazníky, měli na konci dne horší pocity. Naopak řidiči, kteří se usmívali s upřímností a vzpomínali si na příjemné zážitky, měli lepší náladu. Usmívání se bez emocí může vést k emocionálnímu vyčerpání a pocitu odstřižení od sebe sama. Naopak, když se usmíváme s upřímností a kultivujeme pozitivní myšlení, zlepšuje to naši náladu a pohled na svět.
· Laskavost: význam laskavých činů pro spokojenost a popularitu
Výzkumníci z University of British Columbia provedli zajímavý experiment s žáky základní školy. Rozdělili je na dvě skupiny. Žáci jedné skupiny dostali za úkol každý týden navštívit tři nová místa, zatímco žáci druhé skupiny měli za úkol každý týden splnit tři laskavé činy pro své spolužáky. Výsledky ukázaly, že obě skupiny žáků zaznamenaly zvýšení spokojenosti. Nicméně žáci, kteří plnili laskavé činy, se stali populárnějšími mezi svými spolužáky. Laskavost tedy nejen zvyšuje naši vlastní spokojenost, ale také přispívá k naší popularitě.
· Dobrovolničením ke zdraví
Studie provedená na University of Exeter Medical School v roce 2013 odhalila, že dobrovolnická činnost má ještě větší pozitivní dopad na naše zdraví, než se původně předpokládalo. Lidé, kteří se věnují dobrovolnické činnosti, trpí méně depresemi a jsou celkově spokojenější ve svém životě. Kromě toho byl zaznamenán nižší výskyt úmrtí u jedinců zapojených do dobrovolnických aktivit. Dobrovolnictví tedy přináší nejen prospěch pro druhé, ale také přispívá k našemu vlastnímu duševnímu a fyzickému zdraví.
· Nejšťastnější místo
Výzkum provedený na University of Sussex v roce 2013 se zaměřil na identifikaci míst, kde lidé prožívají nejvyšší míru štěstí. Zjištění naznačují, že štěstí není přítomno v kanceláři, ale spíše ho nalezneme v přírodě. Nejvhodnějším místem pro prožívání štěstí je venkovní prostředí poblíž vody, zejména za teplého počasí.
· Štěstí a dědičnost
Výzkum dědičnosti se často zaměřuje na jednovaječná a dvojvaječná dvojčata, která vyrůstají ve stejném prostředí. Jednovaječná dvojčata mají stejný genetický základ, zatímco dvojvaječná jsou si podobná jako běžní sourozenci. Psychologické faktory, ve kterých jsou jednovaječná dvojčata podobnější než dvojvaječná, mohou být přisuzovány jejich dědičnosti. Výzkumníci z University of Minnesota sledovali úroveň prožívaného štěstí u dvojčat a zjistili, že jednovaječná dvojčata prožívají štěstí navzájem podobněji než dvojvaječná. Dědičnost podle nich přispívá téměř k polovině míry štěstí, kterou zažíváme. Druhá polovina je ovlivněna životními okolnostmi. Předpokládá se, že lidé mají určitou vrozenou základní úroveň štěstí. Životní události mohou tuto hladinu štěstí dočasně ovlivnit, ale po jejich odeznění se vrátí k vrozené hladině.
· Nakažlivé štěstí
Výsledky studie provedené na Harvard University a University of California v roce 2008 naznačují, že když se u jedné osoby zvýší její štěstí, existuje 25% šance, že se zvýší i u jejího přítele, který žije v blízkosti. Štěstí je nakažlivé v našich každodenních interakcích. A toto šíření štěstí nekončí pouze u jednotlivce, podle vědců se může šířit až na třetí stupeň, tedy k přátelům přátel. Lidé, kteří se obklopují mnoha lidmi, zároveň vykazují nejvyšší míru štěstí.
· Osamělá honba za štěstím
Výzkumníci z University of California zjistili v roce 2011, že přílišný důraz na vlastní štěstí může mít neočekávané negativní důsledky. Lidé, kteří dávali větší důraz na vlastní štěstí, se podle studie ukázali být osamělejšími. Přílišná snaha o vlastní štěstí a osobní prospěch může podle vědců poškodit vazby s ostatními lidmi a tím pádem celkovou míru prožívaného štěstí naopak snižovat.
Pokud Vám příběh v hledání Vašeho štěstí pomohl a nasměroval Vás jsem ráda. Jestliže byste hledali dál a necítili se stále dostatečně šťastní, můžeme se podívat na Vaše štěstí společně v rámci osobního koučinku.
Váš kouč
Mgr. Aneta Hanáková
Comentários